Cestou touhy

V srdci každého z nás dříme tajemství. Mnohdy si ho ani nepovšimneme, zřídkakdy se nám daří vyjádřit ho slovy, a přece nás provází každým dnem našeho života. Většinou zůstává skryto někde v hlubinách našeho já. Je to touha po životě, jak měl původně vypadat. Což jste tento život po všechny své dny nehledali? To hledání si nemusíte vždy uvědomovat. Jsou chvíle, kdy se zdá, že už jste to vzdali. Ale touha volající po životě, jak si ho představujeme, se k nám vrací stále znova. Ano, většinou nám uniká. Zdá se, že přichází a mizí, jak se jí zachce. Uplyne doba, než se zase vynoří. A ač se zdá, že nás jen škádlí, ač nám někdy způsobí mnoho bolesti, když se vrátí, víme velmi dobře, že má nezměrnou hodnotu. Kdybychom tu touhu dokázali znovu nalézt, vydolovat ji odkudsi zespodu, pod tím vším, co nás rozptyluje, kdybychom ji mohli obejmout jako svůj nejhlubší poklad, objevili bychom tajemství své existence.

„Zdá se, že pokud jsme naživu, nikdy nás neopustí touhy a sny. Jsou věci, které vnímáme jako krásné a dobré, a nemůžeme po nich netoužit.“ (George Eliot)

John Eldredge v knihách, které doposud napsal, zaujal čtenáře svým neobvyklým pojetím popisu srkytých tužeb našeho srdce. Nebojí se pracovat s těmi nejsilnějšími obrazy jak klasické literatury, tak i úspěšných filmů, aby poodhalil roušku našich nejzapadlejších tajemství – touhu prožít něco mnohem většího, než nám nabízí život. V knize Cestou touhy nás zve na dobrodružnou pouť, která nám sice přinese bolest, až se budeme vyrovnávat se ztrátou, ale která zároveň nabídne povzbuzení v našem zápase a snad znovu rozdýchá doutnající uhlíky naší touhy. Protože skutečným nepřítelem nám není vášen, nýbrž apatie.